APULIE (PUGLIA)

Převážná část Apulie se nachází na východním pobřeží Jaderského moře. Táhne se od "ostruhy" - poloostrova Gargano až do samotného "podpatku" italské boty. Tento druhý apulský poloostrov se nazývá Salento. Apulie je kraj malebných bílých městeček, záhadných starověkých obydlí trulli, červené půdy s vysokým obsahem železa, olivových hájů a mandlovníků. Převážně se jedná o nížinu, směrem do vnitrozemí mírnou pahorkatinu s plochou vápencovou skálou. Na památkách a architektuře jsou výrazné stopy řecké a arabské kultury. Východní pobřeží omývá azurově modrý Jadran, "podpatek" z jižní strany mírumilovné moře Jónské.

Na severu sousedí Apulie s regionem Molise, na západě s Kampánií a jihozápadní část je spojena s Basilicatou. Nachází se zde 6 provincií: Foggia, Bari, Brindisi, Barietta-Adria-Trani, Taranto a Lecce. Hlavním městem je přístav Bari. K regionu patří i pohádkové souostroví Tremiti, 20 km severovýchodně od Gargana.

Apulie je přívětivý region. Nazývám jej Zemí Světla. Pokud se chystáte jižní Itálii navštívit poprvé, nemáte s jihem zkušenosti a povahou nejste dobrodruzi, určitě začněte Apulií!

Historie a přírodní krásy Apulie:

Osídlena byla již v pravěku v mladší době kamenné. Důkazem jsou megalitické stavby - dolmeny a menhiry u Ostuni a ve vnitrozemí. Obvykle si pod pojmem pravěký člověk představujeme primitivní pololidské bytosti s kamennými palicemi. Megalitické stavby však prokazatelně stavěli příslušníci vysoké civilizace. Vztyčené kameny a dolmeny jsou rezonátory a těžko by je postavili tzv. lovci mamutů.

Později začaly na území proudit indoevropské kmeny, předchůdci Keltů. Na Garganu se usídlili Daunové, na Salentu Messapiové. Také se sem začali přeplavovat Řekové a zakládat kolonie, které výrazně ovlivnily kulturu italského jihu. Ostatně tyto původní řecké osady patří dnes k nejznámějším po celém světě: Brindisi, Otranto, Bari...

Řeky vystřídali Římané a vybudovali až do Lecce slavnou konzulární silnici Via Appia, která spojovala Apulii s Římem. Pak se zde usadili Byzantinci a Saracéni. V chudé Apulii bylo na chvíli o něco lépe, protože výše jmenované řecké přístavy využívali poutníci a křižáci do Svaté země (Jeruzalém).

V 11. století ovládli jižní Itálii Normané a ve 13. století se zde zaskvěla královská a císařská superstarr v podobě neuvěřitelného panovníka jménem Federico II. Svevia (v českém dějepisu známý pod jménem Fridrich II. Štaufský). Říkalo se mu mimo jiné "Div světa". Je to přesně ten císař, který pro České království vystavil Zlatou bulu Sicilskou. A měl z toho docela srandu, protože věděl, že její platnost je pofiderní. Proslul nejen jako mimořádný vládce jižní Itálie. Federico byl populární až na Dálném Východě! Čím? Inteligencí, vzděláním a multikulturností. Tedy vlastnostmi, které se neslučovaly se zájmy katolické církve.  Vybudoval několik unikátních staveb. Perlou mezi nimi je záhadný hrad Castel del Monte v pahorkatině Murge.

Architektura normanských staveb se zde smísila s původním řeckým vlivem a obojí je současnou pýchou regionu. Unikátním skvostem je město Lecce, kterému se říká "barokní perla" Apulie. Dalším klenotem je pohádkové městečko Alberobello s kamennými obydlími trulli. Doslova přírodní zázrak představují ostrovy Tremiti, pralesní rezervace Foresta Umbra nebo jeskynní město Grotte di Castellana.