Domenico Martucci della Torre

Italský zpěvák, skladatel a podnikatel se v jižní Itálii narodil. Jeho osobnost je neodmyslitelně spojená s Garganem, s ostrovy Tremiti a zejména s Peschici. Bílé městečko na útesu nad mořem pravidelně střídá s pobytem v České republice.

O jižní Itálii se říká, že je zemí zázraků. Setkal ses s nějakými? Jižní Itálie je sama o sobě zázrakem, pokud hovoříme o přírodě a historii. Je pravda, že můj region opřádá mnoho mýtů a legend, ale na zázraky z bájí nevěřím. Skutečné zázraky vytvářejí lidé sami – vlastníma rukama, srdcem a charakterem.

Jaký je Tvůj vztah k Peschici? Říká se, že je nejmalebnějším městečkem na gargánském pobřeží.  Nejen na gargánském pobřeží,  Peschici je jedno z nejkrásnějších měst v celé jižní Itálii! Přesto je můj vztah k němu rozporný. Láska a nenávist. Můj rod zde žije tradičně již 600 let. V létě je Peschici plné života, slunce, zábavy, vůní, smíchu a lásky. S nástupem zimy se mění v nepřívětivé místo samoty, nudy a vlhkého chladu. Staleté rodové tradice předků mi bránily ve svobodném životě. A zároveň jsem hrdý na svůj původ a na to, že patřím sem do Peschici a do tohoto kraje.

Tvá rodina patří k nejstarším šlechtickým rodům v Itálii. Rodokmen prý sahá až do přímé pokrevní linie Karla Velikého. Mí předkové pocházejí z rodové větve Karlova druhorozeného syna. Ten dostal od císaře severní Itálii, kterou začal spravovat jeho syn. Do knížecího titulu uvedl přídomek Della Torre, neboť bydleli s rodinou v hradní věži. Dvě století vládl rod v Miláně a po prohrané bitvě s rodem Visconti se v r. 1400 přestěhovali na Gargano. Tam se dostali do konfliktu s místní šlechtickou rodinou Martucci, která pochází z Řecka. Špatné vztahy mezi oběma rody trvaly šest století až do r. 1976. Pak jsem se narodil já… Moje matka je Della Torre, otec je Martucci.

Ze stejného důvodu došlo patrně ke zrušení kláštera na ostrovech Tremiti: spor o přízeň nejbohatšího kláštera Calena na pevnině, který patřil rodině tvého otce. Určitá souvislost tam je. Calena patří rodině Martucci od r. 1799. Od té doby usilovaly o připojení dva další kláštery: Montecassino nedaleko Neapole a San Nicola z Tremiti. Nemohly se navzájem vystát už proto, že klášter na Tremiti byl původně majetkem Montecassina. Spojení s Calenou mohlo ohrozit výsadní postavení Montecassina. Nakonec nevyhrál nikdo. Calena se sice rozhodla pro spojení s Tremiti, avšak Ferdinand II. Bourbonský zrušil na ostrovech opatství. Itálie v té době procházela občanskými válkami. Ferdinand jako katolický panovník podporoval monarchii, ale španělskou. Osud jižní Itálie ho vůbec nezajímal. Udělal si z naší země dojnou krávu pro financování španělské armády. Tremiti byly ideálním místem pro „odklízení“ vzbouřenců a revolucionářů, kteří podporovali Napoleona. A později i politických vězňů, kteří namíchli Mussoliniho.

Je Tvůj vztah k ostrovům Tremiti stejně rozporný jako k Peschici? Není. S Tremiti mě spojuje historie našeho rodu, nikoliv pokračující tradice. Z terasy svého domu je pozoruji každý den. Nejkrásnější jsou při západu slunce. Jako hvězdy a měsíc – vzdálené, tajemné, opředené bájemi… Musím však na sebe něco prozradit. I když je to neuvěřitelné, nikdy jsem tam nebyl... !

To je opravdu neuvěřitelné! A které místo na Garganu máš nejraději? Doufám, že nebude znít moc domýšlivě, když řeknu, že tím místem je můj zámek, můj dům. Vždyť i u vás se říká – můj dům, můj hrad. Zároveň jsem velmi šťastný, že se můj dům nachází právě na Garganu, právě v Peschici a že je z něj kouzelný výhled právě na ostrovy Tremiti. Myslím, že tím vyjadřuji svou lásku k celému kraji a své domovině jednoznačně.

Jsi „čistokrevný“ jihoital. Jednoho krásného dne ses sbalil a odjel na sever do České republiky. Jaké byly začátky? Co Tě u nás nejvíce překvapilo? Můj odjezd do ČR byl dílem náhody – tedy osudu: chtěl jsem zjistit, zda něco v životě dokážu i bez svého jména a titulu. Proto jsem musel odjet do země, kde mě nikdo nezná. Koupil jsem si mapu Evropy a zabodl do ní prst. Následoval odjezd do České republiky. Začátky nebyly nejlehčí – bez prostředků, nezařízený podnájem, samota, neznalost jazyka i poměrů… Ale ničeho nelituji. Každý den mě u vás něco překvapilo a to mě na životě baví. Rád se nechávám životem překvapovat.

V ČR jsi žil 7 let. Kde se Ti u nás nejvíce líbilo? Nejkrásnější je samozřejmě Praha! Ale mou úplně první láskou byla Olomouc. V ČR je spousta kouzelných míst, například Český Krumlov, Hradec Králové a mnoho dalších.

Jaký je podle Tebe nejvýraznější rozdíl mezi Čechy a Italy? S kterými rysy české mentality ses musel vyrovnávat nejobtížněji? Italové jsou otevřenější, spontánnější a umějí se víc bavit. Bohužel i víc kecat… Nějakou dobu jsem měl u vás problém vyrovnat se právě s českou uzavřeností, v Itálii jsou vztahy víc osobní.

Jaký je podle tebe rozdíl mezi Čechy a Italy v trávení volného času a dovolené? Italové tolik nerozdělují volný čas a práci. Pracovní problémy se běžně řeší například u večeře, tedy mimo pracovní dobu, jak nazýváte u vás. Češi pracovní dobu a volný čas striktně rozdělují.

Dá se dnes říci, že Česká republika je Tvůj druhý domov? Určitě. Zažil jsem zde mnoho dobrého i zlého, stále se sem vracím a vracet budu. Vaše země je pro mě už srdeční záležitost.

Děkuji za rozhovor!

Pro milovníky historie a všechny zvídavé:

Domenicův praprapředek Karel Veliký (742-813) byl nazýván otcem Evropy. Francký král a římský císař byl "veliký"  jako vládce a zákonodárce. Rozšířil Franckou říši ze severu až po Středomoří a rozdělil ji na knížectví a hrabství. Svá území kontroloval osobně, proto neměl nikde stálé sídlo a královský dvůr se stěhoval po celé Evropě z místa na místo. Všichni státní úředníci museli umět povinně číst a psát. Karel povolal ke dvoru největší evropské učence a společně zakládali školy při klášterech a biskupstvích. Šlechtický rod Della Torre (Z Věže) pochází z přímé pokrevní linie Karla Velikého a jeho třetí manželky Hildegardy Savojské. Jejich syn Carloman (druhorozený legitimní syn Karla Velikého) dostal od otce území severní Itálie. Rod Torrianů získal v průběhu staletí řadu titulů – vévodové, markýzové, baroni, knížata a hrabata.

Peschici - popis a historie: apulie/gargano/peschici/

Fotogalerie Peschici: https://cms.jizni-italie.webnode.cz/apulie/gargano/peschici/foto-peschici/